Čínský gigant Baidu před týdnem oznámil, že vyvinul průlomový strojový překladač a chce ho vyzkoušet pro tlumočení projevů na Světové konferenci Baidu v Pekingu 1. listopadu. Jak to dopadlo, zatím nevíme. Každopádně jde o další ze série pokusů, jejichž cílem je nahradit lidské simultánní tlumočníky. Proč se to zatím uspokojivě nedaří?
- Tlumočení není mlýnek na maso.
Tisková zpráva společnosti k horké novince se hodně zaobírá slovy. Kolik slov je ve výchozím jazyce, kolik slov v cílovém, o kolik slov je systém/tlumočník pozadu za řečníkem. Mluví o objemu „materiálu“, který je třeba předat posluchači. Tlumočení ale nefunguje tak, že na jednom konci napěchujete do mlýnku na maso hmotu, párkrát otočíte kličkou a stejný objem vyleze na druhém konci. Někdy lze pět slov přeložit jedním slovem, jindy naopak na jedno výchozí slovo potřebujete pět cílových. Základní jednotka úspěchu není slovo za slovo, ale význam za význam. Počítání slov a vymýšlení matematických rovnic na jejich převod do cílového jazyka je slepá ulička.
- Dokonalý stroj bohužel tlumočí nedokonalého člověka.
Kdyby stroje tlumočily jiné stroje, bylo by to skvělé. Robořečník a robotlumočník by se nakonfigurovali tak, aby si vzájemně vyhovovali, všechno by bylo jasné, předvídatelné, žádný význam by se neposlušně netoulal mezi řádky, prostě 1 : 1. Smůla je, že robotlumočník musí tlumočit člověka. A člověka tedy opravdu tlumočit nechcete. Člověk mluví z cesty, plete si jména, mluví ironicky, neví, co chce říct, nesrozumitelně drmolí, má emoce, dělá nepřeložitelné vtipy a odbočuje do úplně jiného tématu. Někdy také odbočuje do úplně jiného jazyka. Chudák robotlumočník, jak k tomu přijde? Na hloupého řečníka, který strojům kazí krásné tlumočení, už si stěžoval například Baidův rival Tencent, jehož jarní pokus o simultánní robotlumočení se rovněž úplně nevyvedl. Možná je načase s lidskými řečníky skoncovat?
- Tlumočení je vše, jen ne rutinní činnost.
Pokud s lidskými řečníky zatím skoncovat nechceme, potřebujeme na straně tlumočníka lidskou kreativitu. To znamená pružně reagovat na kontext, místo, čas. Umět improvizovat, když se nenabízí žádné automatické řešení. Na rozdíl od robotlumočníka není u toho lidského přijatelné, aby při „záseku“ vysílal do světa nesrozumitelné ###??!&&%&?!%%. Tvůrčí přístup, improvizace, vynalézavost – všechny tyto dovednosti jsou pro simultánní tlumočení nezbytné, ale automatizovat se nedají.
Jak dál?
Baidu jde dobrým směrem v tom, že pracuje s predikcí, tedy předvídáním toho, co mluvčí řekne. Pro turistický kapesní překladač a podobné aplikace je to skvělé vylepšení. Pro účely konferenčního tlumočení je však kromě predikce zásadní ještě jedna věc: analýza (v tiskové zprávě mimochodem není slovo analýza ani jednou). Lidský tlumočník neustále průběžně analyzuje, co slyší, a přizpůsobuje tomu svoje tlumočení. Upravuje ho podle toho, co bylo řečeno na začátku projevu, ale i podle toho, co v předchozím bloku řekli jiní prezentující, co o řečníkovi včera napsali v novinách, jaké bylo ráno počasí a co má řečník na sobě.
Jednoduše řečeno, tlumočník při tlumočení samostatně myslí. Robotlumočník zatím stále jen pracuje se statistickou pravděpodobností a chroustá data. Chroustá jich opravdu hodně, ale myslet neumí.
Potřebujete zařídit tlumočení na akci? Ozvěte se mi.