Co zaznělo na nejdůležitější tlumočnické konferenci loňského roku

26. 1. 2020

Na podzim uspořádala Ženevská univerzita ve spolupráci s Mezinárodní asociací konferenčních tlumočníků (AIIC) a Mezinárodní organizací práce (ILO) velkou konferenci u příležitosti 100 let konferenčního tlumočení. Zde je destilát toho nejdůležitějšího. Níže najdete odkazy na videa se všemi přednáškami.

Klient, očekávání, kvalita

Když se klientů zeptáte, co chtějí od tlumočníka, všichni řeknou „aby věrně převedl to, co mi ten druhý říká“. Když jdete hlouběji a ptáte se, co to přesně znamená, dostanete milión různých odpovědí. To jsou výsledky průzkumu, který provedl Jonathan Downie. Pro tlumočníky z toho vyplývá, že je třeba s klienty o jejich očekáváních mluvit; ideálně ne po e-mailu, ale osobně, v jejich prostředí a jejich jazykem (a tím teď nemyslím, že mají mluvit česky).

Proč je to důležité? Ze dvou důvodů.

  1. Očekávání hraje klíčovou roli v definici kvality tlumočení, tak jak ji na konferenci přednesl Franz Pöchhacker: „kvalita = splnit definovaná očekávání v rámci daných okolností“.

Christopher Thiery, tlumočník francouzského prezidenta Mitteranda, okomentoval otázku klientských očekávání svérázně: „Když jsem byl poprvé v roli posluchače tlumočení, bylo mi úplně u zadku, jestli jde o tlumočníkův jazyk A, B, C nebo třeba D – chtěl jsem jen okamžitě vědět, proč se ostatní smějí.“ Taky možnost.

  1. V době technologické je víc než kdy jindy nutné se zbavit mýtu o neviditelnosti tlumočníka. Je třeba se přestat zahalovat do myších kožíšků a tajuplných úsměvů a přestat vzbuzovat v klientovi pocit, že to, co vám probíhá mezi ušima, je neviditelné kouzlo. Výstup z automatického překladače je totiž taky neviditelné kouzlo… Tlumočník musí být klientovi rovnocenným partnerem a má být schopen vysvětlit, jak přesně se to „kouzlo“ dělá.

Everybody spík ingliš, rajt?

Všudypřítomnost globální angličtiny (globish) proměňuje potřeby posluchačů. Na konferenci toto téma nadnesla Marie Diur, šéfka tlumočníků v ženevském sídle OSN. Diur poukázala na to, že na tlumočnických školách se stále učí tlumočení z krásné britské angličtiny (BBC English), ale v praxi aby ji člověk pohledal. Naprostá většina delegátů, kteří dnes hovoří anglicky, BBC English nemluví. Tlumočnické školy musí začít svoje studenty připravovat na tlumočení z globish, mají-li být jejich absolventi k užitku.

Kromě angličtiny dnes delegáti lépe umí i jiné jazyky. Každý umí nějak anglicky, ein bisschen německy, trošku francouzsky… to ale neznamená, že všemu rozumí. Jakmile jejich jazykové znalosti přestávají stačit, nasazují sluchátka, nejčastěji kvůli přízvuku. Nasazují je ale i kvůli techničtějšímu jazyku nebo rychlosti. A zde přichází ke slovu tlumočník. Jeho úkolem je pomoci v situaci, kdy posluchač přestane zvládat přízvuk, odbornost nebo rychlost mluvy. Podprůměrný nebo amatérský tlumočník je v ten moment zbytečný, protože výše uvedené komplikace ho pravděpodobně skolí také. Slovy Marie Diur: je potřeba vendre de l’excellence neboli poskytovat špičkovou službu, díky níž se posluchač může naplno účastnit jednání, svobodně diskutovat ve svém jazyce a rozumět všem detailům. Posluchači v OSN takovou službu oceňují.

Technologie

Nechám stranou tlumočení na dálku (remote interpreting), protože o něm připravuji samostatný článek.

O technologiích se mluvilo hlavně v souvislosti se školami. Školy by měly do výuky zavést trénink tlumočení na dálku, tlumočení s tablety, chytrým perem a s různými formami chytré asistence v kabině (programy na transkripci čísel a vlastních jmen, moderní formy glosářů a podobně).

Především by ale měly svým studentům poskytovat vědomosti o tom, v čem přesně spočívá strojové učení, deep learning atd. S touto myšlenkou přišel v panelové diskuzi Claudio Fantinuoli z univerzity v Germesheimu. Absolvent tlumočnické školy by podle něj měl mít takové vzdělání v tlumočnických technologiích, aby byl schopen se aktivně zapojit do veřejné diskuze a fundovaně poradit klientovi. Mávat povýšeně rukou a říkat „pche, tlumočení je příliš složité, to byste nepochopil“ už nestačí. Řešení je vědět. Žijeme ve znalostní společnosti (knowledge society) – aplikujme to do naší profese, vyučujme tyto předměty na tlumočnických školách.

Odkazy

Program: https://www.unige.ch/fti/conf1nt100/program/

Keynote – practice: https://www.youtube.com/watch?v=j-Cza7sLcpo

Panel – practice: https://www.youtube.com/watch?v=R1-RZG797HY

Pecha Kucha – practice: https://www.youtube.com/watch?v=AjXCC_HpNwo

Keynote – training: https://www.youtube.com/watch?v=hKmyv0Yr9s8

Panel – training: https://www.youtube.com/watch?v=x56OwbNSGug

Pecha Kucha – training: https://www.youtube.com/watch?v=izHu0bI7pMU

Keynote – research: https://www.youtube.com/watch?v=ou_V1Co2x5Y

Panel – research: https://www.youtube.com/watch?v=tU6PUqZ1bjI

Pecha Kucha – research: https://www.youtube.com/watch?v=SkBUGBOJwRI

Town hall (Troublesome Terps): https://www.youtube.com/watch?v=YeRsSNV1UPE

Foto: oficiální web konference https://www.unige.ch/fti/conf1nt100/conference-theme/

Barbora K. Tite

Barbora K. Tite